Rok se s rokem sešel, hudební sklizeň byla za rok 2024 zakonzervována, tak jsem nelenil a v průběhu Vánoc vznikly dva články revidující mé nejoblíbenější a nejdoporučeníhodnější počiny za poslední rok. Tentokrát představím své objevy z československé části. Příští týden se můžete těšit na nahrávky ze zahraničí, jednu speciální kategorii a samozřejmě to nejcennější: playlist s mnoha jinými pokládky, které se do článků nevešly.
Co nám tedy přinesl rok 2024 na poli slyšlibůstek? V Česku jsme se dočkali hned několika skvělých alb, přičemž leitmotivem, na který jsem často narážel, je nostalgie a snění. Třeba Mat213 ve svém tracku Poslední hezký léto z alba Nesu oheň zpívá o směsi vzpomínek z období od konce osmdesátek po desátá léta, až posluchač ulehne do hedvábné sítě melancholie. Jakýsi tesklivý vibe v sobě podle mě mají i Kluci z garáže, nadějný projekt Toyoty, Bols|sloBa a sxilence. V roztodivném světě Hyperionu nás vítá Klara Wodehn a celé LPíčko Ankiho I WANT TO FEEL SAFE je vlastně sbírka vzpomínek z období před asi 15 až 10 lety. U východních sousedů, na Slovensku, se dějí v oblasti kultury šílené věci, což mělo velmi silný impakt i na současnou tvorbu, za všechny jmenujme Berlin Manson a Dušana Vlka. Ze světové scény k nám zavanul neuvěřitelný fenomén alba brat britské hudebnice Charli xcx a návrat gotiky v podobě svěžích alb od Chelsea Wolfe, Last Dinner Party, Nicka Cavea And The Bad Seeds a The Cure. Bylo toho opravdu hafo!
Ač zasypán nahrávkami a věčně nestíhající, dal jsem dohromady svoje žebříčky napříč kategoriemi. V pár větách pak přináším své dojmy jakožto pofidérní obhajobu své volby, proč ten či onen opus patří tam a nikoli onam.
<<<CZ/SK>>>
<Dlouhohrající alba a EPs>
Poslední obraz z Ankiho triptychu syrových alb života. Severní Čechy, vybydlený domy, násilný otčín, drogy, práce načerno, beznaděj a zmar. Anebo přeci jen svítí na konci tunelu světlo? Skvělé beaty doplněné návykovými ankiovskými texty a dojde i na Edova Syna 😊. Pomalá dikce jakožto Ankiův trademark hituje jako bubnový automat. Jestli bych měl vyzdvihnout nějaké letošní české album, je to tohle.
2/ Berlin Manson: Poor But Sexy kombinované s Polámeme svoje ID?
Každou hodinu odjíždí z pražského hlavního nádraží vlaky směrem na dálné Slovensko, kde není nikomu do smíchu. Vyprázdněné vlaky tam, vlaky hořkosti zpátky. Kafkovský svět, který neměl vůbec existovat. Terapie řevem, Adam Dragun, společné zlo spojuje. Divoká řeka emocí, která unáší zmlácená těla zničenou krajinou.
Vinohradští skromní mistři přijeli metrem s čerstvým rozchodovým albem do dlouhých mrazivých večerů ležících na černé krajině propíchané světly vysílačů a příměstských linek. Od tracku k tracku se převaluje na kolech duševních mlýnů voda trýznivých i osvobozujících slov, happy-sad. Tak, jak to umí jenom Dukla. Divná paralela: píseň Prší třetí den se skvělým TK27 v období povodní zapadla jak faktoriál do Taylorova polynomu.
To, co mělo být na jaře létě podzim, přišlo až s prvními mrazíky, ale čekání se vyplatilo. Utopické světy protkané hyperniťkami objímají a zahřívají jako ovčí kabátek. Stačí jen nasadit sluchátka a sešplhat po provazovém žebříku do FAVU-světa Klary. Popadni louč a procházej temná i světlá zákoutí světa prorostlého trnkami, špičatými vrcholky hor i radami ostatních lidí.
Žhavé album, při jehož poslechu vám jdou plameny od uší. V mainstreamu již dobře zavedený Matěj Čech namíchal po svém odchodu z Akády opravdu rozpálenou sbírku tracků, které reagují na rozličné podněty, od uzavření kasárna v Karlíně po zoufale nedostupné bydlení v Česku a utíkání do světa nostalgie, zasnívání i obdivu k fotbalovým idolům. Hodně podle mě zapadá do současné blbé nálady, zkuste pootevřít přívod vzduchu a zaplát jasným plamenem jako Mat213!
Čestné uznání:
Weirdsky, Toyota Vangelis: Kmitočet K – Svěží elektro blízkovýchodní epopej s mnoha skvělými hosty, neotřelé melodie i neotřelé texty. Reverbovaný Indiana Jones.
Dušan Vlk: DUŠA UNDERGROUNDU – Další bolestivý průjezd rozvalinami někdejšího Slovenska, tentokrát s antieposy rytíře Dušana z Vlkova.
yanntray, TOKYO DRIFT, Essei: SILVER – Intimní rozchodovky s nezapomenutelným kvílivým vibem, škrábání po stříbrných tácech. Český hidden gem.
marbleboy1: Marble Music – Velmi očekávané album, spojenectví s hvězdami české scény, originální styl. Stopa od stopy jiná kolej jiná trať. Drážní mapa Česka je velmi hustá, stejně jako tento hudební kousek.
EYZ: Krysí král – Agresivní výjezd noční Prahou, vymetání klubů v centru i na periferiích a četné kicky/střety s tvrdostí života.
Bert and Friends: České moře – Houpavá plavba plachetnicí po hravých slovech dokáže naladit struny nervů před hrůznou zkouškou i zítřejším plesem.
Zodi: CHROM pt.II – Metalické triumfální beaty, do nichž král Zodi sází vznešené bary. Neotřelý svěží sound.
Cringe prince: No.44, Deepfried, Ace of Spades – Tolik různorodých poloh za jeden půlrok, to je opravdu silný šálek čaje. Koncepční EP No.44 je opravdové zlato, pekelnická a satanistická tématika jak z nejslavnějších dob španělské inkvizice. TOHLE je vlastně vítěz kategorie tuzemských alb, tak nevím, proč se to ocitlo až tady?!? 101/100.
Zdena: 2D – Věř mi Praha nevypadá hezky nikdy, všichni z Dukly lhali, nevěřím jim texty… Pražský folk v pravém slova smyslu, nástupce Framus Five?
kvítek, yanntray, Carter: PULS – Tak trochu zahrabané pozapomenuté album a přitom má své nedocenitelné kouzlo. Kvítek poskytl máchovské texty, yanntray a carter ten správný fresh šmrnc, vždyť tohle funguje velmi dobře!
Venktovka: 365°F – Kouřem a mlhou zahalená novinka Venktovky, spoustu páry plynů větru a na zemi vrstva popela. Prořezané trylkovými znělkami, hned bych chtěl vyběhnout na podzimní louky u Labe pod permanentním kouřmem.
DVA: Piri Piri – Když léto brat, tak podzim Piri Piri. Netradiční deska plná znělek z hustých vegetací, lesů-džunglí-pralesů. Milion nástrojů, milion nápadů, veselí. Paráda!
<Singly>
Každý, kdo kdy vkročil do prokletého města Náchoda, musí poslechnout tento banger od absolventa JGN. Definice hyperpopu obsahuje myšlenku míchání umělecky ceněné hudby s odrhovačkami z poutí. Track NACHOD BRO je dokonalým zosobněním této mantry, ba co víc, ta flow jede jako dobře promazaný kočár po kočičích kostkách Kamenice.
2/ Kluci z garáže: Nechci slyšet nic
Slucholibý letní hit vzešlý z galaktické spolupráce českých elektrohvězd Toyoty, Bols|sloBa a sxilence. Pochutnání zvláště pro milovníky Výklopných světlometů, ale na své si přijdou i všici ostatní. Postrádáte-li pravý česky zpívaný glitchcore, dál už nehledejte. Rozverný text potěší, lék na dobrou náladu. Že by příští rok vytasili s celým dlouhohrajícím albem? Nechám se překvapit, ale už teď se těším, co tahle trojka zase zplodí.
3/ Hey Yendo feat Rainer: Speed
Najetý track ze shows, na které si další den nepamatujete. Hodně klišoidní text, avšak vše ostatní na výsostně královské úrovni. Velmi mě baví práce se zrychlováním a zpomalováním tempa, všelijaké high a low stavy. Opravdu nedoceněný bengr, který má podle mě ambice minimálně sesadit Steina s Habibi; stejná cílovka, ale čerstvější materiál. Btw stylizace do českého Huntera S. Thompsona je cute.
4/ Zagami Jericho, Klara Wodehn, Toyota Vangelis: Poslední Side Quest
Ztřeštěná píseň jak z tisíce a jedné noci. Epos o Gilgameše. Pouště, zikkuraty, fakíři a zaklínači hadů. Tohle tady ještě nebylo! Prince of Persia v2024. Nasaďte turbany a vydejte se na cestu, orient volá! Pokud máte sbaleno na delší dobu, vydejte se napříč různými biomy v rámci alba Kmitočtu K, jehož je tato stopa součástí.
5/ noyada: VIP
Bleskurychlý průlet Českem s průvodkyní noyadou, jež nenechá na nikom nitku suchou. Noyádin standard barů plných narážek na kulturní reálie je naplněn vrchovatou porcí a k tomu enchpantův energický beat vaří kotel životabudiče. Kuchařka noyada by si tak zasloužila pořádnou Michelinskou hvězdu!
Čestné uznání:
Anna Vaverková: Teď tam nejsi – Snivá obláčková nálada odpoutaná od jakékoliv pevniny. Plavba uvnitř cumulů a stratů.
Pam Rabbit: space – Už ode dne vydání jsem tento track vyhodnotil jako 100 % bengr. Tohle prostě nemá chybu! Jen pouštět dokola a dokola a dokola…
2plus2iraq: SkypeS*x – Podmanivé vlny, jež prostupují celým prochladlým tělem. Teplý grog do dlouhých mrazivých večerů.
Klara Wodehn, badfocus: tancovatforhours – Hyperpopová euforická šílenost vypěstovaná v úrodných nížinách Moravy. Klara je taková česká Charlie xcx 😊.
Edúv Syn, Fvckkvlt: RIOT – Krutopřísný naštvaný track z křivolakých ulic Blavy, do ulic, stavějte všici barikády, tohle je riot riot!
Čaba Laciga: Party Song – Hodně melancholická chvějící se nahrávka, která se jen ptá a nedává odpovědi. Hlas nejistoty, jež je v současném světě prostoupena každým tvorem.
300percs: Život – Velkolepá spolupráce všech členů, od oxidwastea po wyajakeho. Navíc Imogen Heap derived beat ve stylu Clams Casina příjemně potěší, takže za mě body navíc. K tomu bary jak od Francois Villona dávají znáti, že to je pošušňání pro uši.
Fae Bestia: Tightened* – Dosud dosti neznámá česká umělkyně, která ale dělá skvělou experimentální andělskou hudbu. Minulý rok mě minulo její LP Alegorie, které je však skrytou zkamenělinou v šedookrových vrstvách kvalitní stavební opuky. Takový nález dokáže udělat radosti!
919gaijin, ATM BENNY: OČEKÁVÁ – Za mě nejlepší gaijinův kousek za letošek, nekompromisní, přímý, pochmurný. To mu sedí, to je jeho identita.
Jsemc*ganskrskr: Vicious diary – Z echa mám nejradši c*gána, když ho pijete, oceníte pěkně silnej říz a nebraní si servítek. Tenhle jeho letošní singl jde trochu jinou cestou a to se mi líbí snad ještě víc. Z reference na ježíše i drog! je cítit člověčinka aka autentičnost, cením.
<Objev roku>
Delulu
Brněnská VUT je v některých ohledech trochu lepší než moje domovská ČVUT. FAVU plodí krom skvělého výtvarnictva překvapivě i zapálené hudebnictvo, dívčí kapela Delulu je toho velmi dobrým, krystalickým, příkladem. Jejich uchvacující debutové EP May’n’Linn in New York se stalo bezplatnou vstupenkou do nebíčka české hudební scény do společnosti Amelie Siby či Radůzy. Jejich sound, jenž jako by něco zdědil z Nirvany a zároveň dělal psí oči, jest magickou kombinací učarující každé ucho.
Víc už se ale do tohoto článku nevešlo – aby vám neunikly i tipy ze zahraničí, sledujte ostražitě dění na Studentském zákoutí. Ať se i k playlistu dostanete dřív, než to udělají jiní! Budu se vřele těšit.
Tobiáš „Dreimal ist keinmal“ Mazura