Ministerstvo školství na začátku ledna představilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP), o kterých mluví jako o „největší změně ve vzdělávání za posledních 20 let“. Měly by posílit digitální gramotnost, dotknou se však hlavně výuky cizích jazyků. Angličtina má být povinná už pro prvňáky, avšak ze základních škol zmizí povinně volitelná ruština. Právě proti této změně se ohradila řada odborníků, ministr školství Mikuláš Bek ji naopak považuje za nutnost. Opravdu tento zásah zlepší kvalitu výuky cizích jazyků, nebo se jedná o nesmyslnou reformu, která přinese spoustu jiných problémů?
Ministr Bek mluví o kontinuitě výuky na SŠ, data však říkají něco jiného
Podle reformované podoby RVP si žáci základních škol budou moct nově vybírat jen ze tří druhých cizích jazyků – němčiny, španělštiny a francouzštiny. Ruštinu tudíž už nebudou moct nabízet jako povinně volitelný cizí jazyk, jen jako rozšířenou výuku třetího jazyka. Stejný osud čeká i polštinu a italštinu. Na středních školách tyto jazyky nezmizí a žáci si z nich budou moct nadále vybírat.
„Je to proto, abychom mohli na středních školách v budoucnu zajistit studujícím možnost pokračovat v druhém cizím jazyce, který měli na základních školách,“ říká ministr školství Mikuláš Bek.
Statistická ročenka MŠMT za rok 2023/24 však hovoří jinak. Po chvíli hledání na webu MŠMT se dozvíte, že ruština je i dlouhodobě hned po angličtině a němčině třetí nejpopulárnější jazyk a minulý rok se rusky na ZŠ učilo zhruba 48 tisíc žáků, oproti tomu francouzsky jen 10 tisíc a španělsky 18,5 tisíc. Na SŠ už popularitu ruštiny (25tis.) předběhla španělština (40tis.), avšak francouzština stále zůstává pozadu (21tis.). Z dat jasně vyplývá, že o nějakém ulehčení kontinuity výuky cizího jazyka na SŠ rozhodně mluvit nelze.
Zrušení ruštiny zasáhne školy i učitele
Co se bude dít s ruštináři, to zatím nikdo netuší. Ministr Bek argumentuje tím, že průměrný věk učitelů ruštiny je nyní 54 let, a jelikož má plán desetileté přechodné období, většina z nich už bude v důchodu a reforma se jich nedotkne (nikde však neuvedl, kde tuto informaci o věkovém průměru vzal, a ani se mi ji nepodařilo dohledat). Argumentuje i tím, že ruštináři mají přece i druhý předmět, proto se o uplatnění bát nemusí. Realita je však taková, že s hodinovou dotací většiny předmětů prostě není možné jen s jedním předmětem pracovní úvazek naplnit. Ruštinářům tak asi nezbyde nic jiného, než si ve volném čase a na vlastní náklady doplnit další aprobaci, anebo učit předměty, na které aprobaci nemají.
„Změna ve mně vyvolala velké zklamání, jelikož jsem 5 let dřel, abych mohl ruštinu učit, a vlastně těsně před koncem studia se dozvídám, že ta možnost mi bude odepřena, respektive velmi omezena,“ říká student Petr Olšák pro Echo24.
Reforma tak ze své podstaty znehodnocuje práci a úsilí studentů a učitelů ruského jazyka. O tom, jestli takováto situace přispívá k lepší společenské atmosféře, se můžeme jen dohadovat. Kromě ruštinářů však změny zasáhnou i několik škol, kde je ruština vyučována jako jediný druhý cizí jazyk.
„V momentě, kdy ta ruština bude zrušena už oficiálně, tak u nás na škole dospějeme do tahového bodu, že vlastně nemáme žádného jiného učitele na cizí jazyky,“ uvádí učitelka ruštiny Eva Klimková z Jubilejní ZŠ a MŠ Sedliště v rozhovoru pro Českou televizi.
Má výuka ruštiny smysl?
Dále ministr školství Mikuláš Bek argumentuje tím, že ruština není globální jazyk a z hlediska využití v EU je nepoužitelná. Faktem však je, že kromě Ruska se s ní domluvíte i např. v pobaltských státech a v rámci počtu rodilých mluvčích se umístila na 8. místě (i před francouzštinou a němčinou). Ruština také usnadňuje komunikaci v postsovětských státech a může pomoci při integraci ukrajinského obyvatelstva. Mimo jiné je jedním z šesti jazyků OSN a může žákům pomoct orientovat se v současné politické situaci. Ruština může být i dobrou volbou pro děti jazykově méně nadané, kteří si ji často volí díky podobnosti s češtinou a snadnějšímu učení.
Proti nové reformě se již ohradila spousta odborníků, např. členové Asociace rusistů, kteří sepsali otevřený dopis panu ministrovi, který si můžete přečíst na jejich webových stránkách. Možná by stálo za to, aby se politici s odborníky alespoň při klíčových rozhodnutích opravdu bavili a dávali jejich názorům váhu. Osobně mi rozhodnutí ministerstva přijde dost nesmyslné a hlavně dostatečně neobhájené. Ve své podstatě si protiřečí a jen ztíží situaci mnoha učitelům a školám. Ruština je mimo jiné jazyk velkého kulturního dědictví, které nás zásadně ovlivnilo a které by nemělo být zapomenuto. O velikánech jako byli Čajkovskij, Dostojevskij, Rachmaninov, Čechov, Puškin nebo Prokofjev se na školách oprávněně učíme dodnes. Jazyk totiž není jen nástrojem komunikace, ale i nositelem kulturní identity. A důležitý je i vzhledem k dnešní politické situaci. Když už nic jiného, je přece dobré znát jazyk svého nepřítele.
Anna Misarová
Zdroje:
Ruština je lehčí pro porozumění, brání ji expertka. ‚Učme jazyky z Unie,‘ namítá náměstek
MŠMT schválilo nové Rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání
Statistická ročenka školství – 2023/2024 – výkonové ukazatele