Média jsou sdělovací prostředky, ze kterých jako společnost čerpáme informace nejen o aktuálním dění. U nás je můžeme rozdělit do dvou kategorií – veřejnoprávní a soukromá. Veřejnoprávní média mají příjem například z daní, ze státního rozpočtu či koncesionářských poplatků a jasně definovaný rozsah a povinnosti.
V Česku ale fungují jinak než na Slovensku…
Co vše je veřejnoprávní?
U nás máme veřejnoprávní Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář.
ČT a ČRo jsou hrazeny z koncesionářských poplatků, což činí na domácnost 135 korun za ČT, za ČRo 45 korun měsíčně. Momentálně se ale jedná o jejich navýšení, což v Poslanecké sněmovně vyvolalo velkou nevoli, zejména v opozici. Velká mediální novela zákona zvýší poplatky o 15 korun u televize a 10 korun u rozhlasu měsíčně. Navíc platit by nově měla každá domácnost či firma, která vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Teď platí poplatky jen domácnosti s televizí a rádiem, nicméně valná část posluchačů a čtenářů je sleduje právě přes internet ve svých kapesních zařízeních. Poplatky navíc nevzrostly od roku 2008 navzdory rostoucí inflaci.
A právě ta v novele hraje velkou roli. Pravidelná indexace poplatku je automatické navýšení peněžní částky s inflací tak, aby neztrácela svou hodnotu a mohla se oprostit od rozhodnutí politiků. Nicméně nedodržení avizovaného harmonogramu velké mediální novely (do konce roku 2024, nicméně dle ministra kultury Martina Baxy by se měla schválit již v lednu roku 2025) hrozí, že mediální domy budou nuceni snížit své personální kapacity. Za dlouhé roky inflace se měrou snížila hodnota těchto poplatků a pokud by se stále hlasování oddalovalo, byly by nuceni své zaměstnance propustit (u ČRo by se jednalo až o čtvrtinu celého personálu). Pokud by byla novela přeci jen někdy později schválena, peníze by tekly do personálně oslabených institucích.
Novela sice prošla jak prvním, tak i druhým čtením, nicméně při hlasování ji bude silně oponovat hnutí ANO, jehož šéf se proti ní vyhranil.
„Tahle vláda má pocit, že všichni, kteří jsou v práci, koukají na televizi, i na tom páse. Máte pocit, že jsme v blázinci? Ano, jsme,“ prohlásil kriticky Babiš.
‚‚Pokud budeme ve vládě, koncesionářské poplatky ZRUŠÍME. Financování veřejnoprávních médií nastavíme z rozpočtu tak, jako je to ve Švédsku, Dánsku, Belgii a v dalších 14 zemích EU.’’ tweetoval také Andrej Babiš.
Ano, ve Švédsku či Dánsku skutečně žádné koncesionářské poplatky nejsou, ale lidé na ně rovnou odvádějí daň. Ve Švédsku navíc musí daň hradit každý dospělý člověk bez ohledu na to, zda disponuje digitálními technologiemi či ne.
V případě neschválení novely by se veřejnoprávní média financovala ze státního rozpočtu, což může mít negativní dopad na tvorbu, rozpočet a nezávislost zpravodajství. Také by nemusela být objektivní, jelikož by si stát v případě financování ze státního rozpočtu mohl určovat co se v médiích objeví a co naopak ne. Stejně tak by mohl rozhodovat o výši peněz, které jim přidělí a do jaké tvorby peníze investuje. Podobně jako na Slovensku.
I další opoziční politik, Tomio Okamura, se ve Sněmovně při projednávání petice organizovanou hnutím Aliance pro rodinu, opřel do novinářské práce: ,,Podvodná televize, zkorumpované médium.’’ On a jeho hnutí jsou rovněž proti zvýšení poplatků.
Slovenské změny
Do loňského července veřejnoprávní RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) žila z veřejnoprávních poplatků. 1.7. 2024 vstoupil v urychleném podepsání v platnost i jiný zákon kontroverzní Ficovy vlády. Nově je to STVR (Slovenská televízia a Rozhlas), finance čerpá ze státního rozpočtu a vláda může ovlivnit jakým směrem, co se týká tvorby, se vydá. Zaměstnanci podávají výpovědi, stávkují, a opozicí s novináři je norma kritizována, prý ovlivňuje demokracii, nezávislost a důvěru médiím.
V soukromých novinách na Slovensku je taktéž strach a nejistota. V nejsledovanější slovenské televizi, Markíze, v červnu dostal výpověď i moderátor Michal Kovačič se svým pořadem ,,Na Telo’‘, kde se politicky vyhranil proti vládě.
Petice
V Česku se slovenského scénáře obává nemalá část společnosti. Proto vznikla petice na podporu svobody médií, která se mimo jiné odvolává na oblíbenost, nestrannost, nezávislost a přístupnost Českého rozhlasu a televize. Podepsalo ji přes 10 000 jednotlivců a 200 institucí. Jmenovitě je to třeba Liftago, Česká filharmonie, Zoo Děčín, Konsent, či různá divadla po celé České republice.
Nela Šimková
Petice:
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejnopr%C3%A1vn%C3%AD_m%C3%A9dium
https://www.ctk.cz/o_ctk/zakladni_informace
https://www.ctk.cz/o_ctk/zakladni_informace
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rtvs-slovensko-stavka-zamestnancu-vladni-zasahy_2406101744_epo
https://www.echo24.cz/a/HncCK/zpravy-domov-vyssi-poplatky-ct-platit-vsichni-media-novela-snemovna