Vážení čtenáři,
je možné, že už jste někdy zaznamenali z médií zprávy o poměrech v zemi našeho severního souseda. Většina z vás nejspíš slyšela o kontroverzní potratové politice polské vlády nebo o postoji jejích představitelů k osobám LGBT. O poznání méně se však v našich luzích a hájích mluví o problémech spojených s tamní reformou soudnictví, kvůli kterým se Polsko objevilo v hledáčku Soudního dvora Evropské unie.
V následujících řádcích nejprve stručně shrnu návrat Polska k demokracii a následně se pokusím rozebrat polskou justiční reformu. Obsah této reformy a způsob, jakým je uchopena, totiž nasvědčuje ohrožení nezávislosti justice, a tím pádem i demokracie.
Polský návrat k demokracii se uskutečnil, stejně jako v našem případě, roku 1989. Po téměř deseti letech opoziční činnosti se podařilo hnutí Solidarita zúčastnit se červnových voleb do parlamentu a vyhrát je. V prosinci téhož roku došlo k oficiální změně názvu země z předchozího Polská lidová republika na Polská republika (Rzeczpospolita Polska). Od těchto událostí uběhlo již více než třicet let a Polsko se mezitím stalo členem NATO (1999) a Evropské unie (2004).
Polsko má dlouhou katolickou tradici a většina polského obyvatelstva se hlásí k římskokatolické církvi. Tento fakt může vysvětlovat úspěch stran, které zastávají konzervativní hodnoty, v případě Polska se jedná o stranu PiS (Prawo i Sprawiedliwość). Tato strana je u moci od roku 2015 až dodnes a v Sejmu (dolní komora parlamentu) má nadpoloviční většinu křesel.
V roce 2017 přicházejí první náznaky pozdějších výrazných změn v polské justici. Byl přijat zákon snižující důchodový věk soudců z původní hranice sedmdesát let na pouhých šedesát let pro ženy a šedesát pět pro muže. Prodloužení funkce soudce do věku sedmdesát let je možné žádostí podanou ministru spravedlnosti. Ten následně může žádost přijmout nebo zamítnout bez jakéhokoli vysvětlení. Na tomto příkladu zákona lze vidět možnou snahu vlády PiS o vytvoření vlivu nad polskými soudy. Vládnoucí strana může v tomto případě poslat do důchodu nepohodlné soudce, a naopak soudce sdílející zájmy PiS ve funkci ponechat. S odchodem soudců do důchodu se ruku v ruce pojí jmenování soudců nových. Proč je to problém? Vysvětlím za chvíli. V tomto roce také vydal Sejm zákon o soudcovské radě, který stanovuje, že většinu členů tohoto orgánu bude jmenovat Sejm. Soudcovská rada je orgán zodpovědný za jmenování soudců do funkce. Vláda tak může skrze Sejm, ve kterém má většinu, jmenovat nadpoloviční většinu členů Soudcovské rady, která následně jmenuje soudce.
Situace ohledně upevnění vlivu vládnoucí strany nad justicí se ještě více zhoršila začátkem roku 2022, kdy byl vydán disciplinární zákon. Tento zákon uděluje disciplinární komisi nejvyššího soudu právo dohlížet nad soudci. Zmíněný dohled umožňuje trestat soudce pokutami, disciplinárním řízením, zbavením soudcovské imunity, nebo dokonce zbavením funkce. K těmto sankcím může dojít například při zpochybnění jmenování jiného soudce soudcovskou radou nebo přímo zpochybnění justiční reformy.
Na soudce je tím vším vyvíjen velký tlak. Zároveň jmenování většiny členů Soudcovské rady Sejmem vidím jako nemalé ohrožení nezávislosti soudní moci. Rozdělení složek moci v demokratickém státě by mělo být takové, aby žádná ze složek neměla dominantní postavení, měl by fungovat systém brzd a rovnováh. Posílením vlivu vlády a Sejmu nad justicí však polská vláda otřásá jedním z pilířů demokracie, kterým jsou nezávislé soudy. Pokud budou podobné zásahy do soudní moci v Polsku pokračovat dál, je možné, že princip právního státu v této zemi postupem času zkrátka zanikne.
David Vykoukal
Zdroje:
1. Zákon o polské justici je v rozporu s unijním právem, rozhodl soud EU. ČT24 [online]. 24.6. 2019 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2851247-zakon-o-polske-justici-je-v-rozporu-s-unijnim-pravem-rozhodl-soud-eu
2. Soud EU: Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. ČT24 [online]., 5.11. 2019 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2968475-soud-eu-polsky-zakon-snizujici-duchodovy-vek-soudcu-je-v-rozporu-s-unijnim-pravem
3. Soud EU nařídil Polsku zastavit disciplinární komoru, která trestá soudce. Akt uzurpace, zní z Varšavy. ČT24 [online]. 8.4. 2020 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3073380-soud-eu-naridil-polsku-zastavit-disciplinarni-komoru-
4. HŮLOVÁ, Eliška. Polsko znovu před SDEU kvůli obavám o nezávislost justice. Centrum pro lidská práva a demokracii [online]. 7.10. 2022 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://www.centrumlidskaprava.cz/polsko-znovu-pred-sdeu-kvuli-obavam-o-nezavislost-justice
5. DORAZÍN, Martin. IRozhlas [online]. Varšava, 14.2. 2020 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-justice-zakon-soudci-soudy_2002141554_ako
6. BAHOUNKOVÁ, Petra. „Není to reforma, ale zničení,“ hodnotí Jourová změny v polské justici. Obává se, že budou nezvratné. ČT24 [online]. 8.2. 2020 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3044901-neni-reforma-ale-zniceni-rika-jourova-ke-zmenam-polske-justice-obava-se-ze-zmeny-budou
7. Polský disciplinární zákon podle kritiků otevírá cestu k „právnímu polexitu“. ČT24 [online]. 5.2. 2020 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3043733-polsky-disciplinarni-zakon-podle-kritiku-otevira-cestu-k-pravnimu-polexitu
8. Polští poslanci přijali kontroverzní zákon o postihu soudců. Přehlasovali opozicí ovládaný Senát. ČT24 [online]. 23.1. 2020 [cit. 2022-10-12]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3037522-polsti-poslanci-prijali-kontroverzni-zakon-o-postihu-soudcu-prehlasovali-opozici