Čaj vznikl přibližně v 7. st. př.n.l., ale první ověřené písemné zmínky o něm pocházejí přibližně až z roku 350 př.n.l.. Předtím byl záležitostí pouze císařského dvora, ale v této době se začal rozšiřovat i mezi obyčejný lid jako lék. Brzy si získal po celé Číně velkou oblibu a okolo 7. st. n.l. začaly být zakládány první čajovny. V této době roku 780 také čínský básník a odborník na čaj Lu-Yu napsal Klasickou knihu o čaji. Jsou v něm zmiňovány různé postupy pro vaření čaje, jaká voda je pro něj nejvhodnější (pramenitá), jeho druhy, jejich výskyt, způsob přípravy a období sklizně. Tehdy se však čaj připravoval jiným způsobem než dnes – lisoval se do destiček, které se poté drtily na prach, stejně jako dnešní matcha, která se však nelisuje, avšak rovnou po vysušení mele. Krátce poté, v roce 805, se dostal čaj do Japonska, kde začal být o 300 let později pěstován.
Okolo 16. století se Evropané poprvé setkali s čajem. Byli to Holanďané, kteří poprvé vyvezli tento nápoj do Evropy. Ve Francii, Německu a právě i v Holandsku nastalo období fascinace čajem, brzy však zájem o něj ochladl. Zato v Británii, kam se čaj dostal až o něco později s portugalskou nevěstou anglického krále, si brzy získal velkou oblibu. Byl však velmi drahý, tudíž byl brzy zakázán, neboť v Číně čaj směňovali jen za anglické stříbro. Proto se ve velkém začal rozvíjet černý trh se zeleným čajem, který byl zpočátku oblíbenější, avšak dal se snadněji falšovat. Z toho důvodu si Britové nakonec více osvojili černý čaj, jehož padělání je těžší. Nakonec však byl zákaz čaje zrušen, protože byl prostě až moc oblíbený.
Brzy došlo stříbro, za které by se dal čaj směňovat, a tak začalo být do Číny dováženo opium z Indie. Britové se rozhodli udělat z Číňanů národ závislých. To se jim povedlo. Poté, co jeden z císařských úředníků spálil jednu z poslaných nelegálních beden s opiem, vyhlásila Británie Číně válku. Tyto tvz. opiové války skončily totální porážkou Číny, která byla zruinována, protože Britové v té stejné době začali sami pěstovat čajovník assámský v Indii. Toť k historii.
Teď něco k doporučením. Jsou to pouze osobní dojmy a chutě. Každému samozřejmě chutná něco jiného. Také bohužel nemůžu tvrdit, že jsem ochutnala všechny čaje světa, ačkoliv by mě to velmi potěšilo. Takže je možné, že všechny čaje už znáte a máte na ně jiný názor. Tímto bych vám přesto ráda zprostředkovala krátký vhled do světa čaje, jak jen je to v Náchodě možné.
Pai Mu Tan
Vynikající bílý čaj, osobně můj nejoblíbenější za všech čajů. Pochází z čínské provincie Fujian, stejně jako mnohé jiné vynikající čaje. Jemný, s mírně oříškovou chutí, lehký, s nízkým obsahem kofeinu a velice příjemným aroma. Dává 3 nálevy, z nichž je nejlepší první, nebo druhý, dle osobních preferencí. Třetí nálev také není špatný, ale je už poněkud slabší. Odvar má světlou zlatavou barvu.
China Gunpowder
Tento zelený čaj s poněkud neobvyklým názvem, odvozovaným z jeho tvaru, který připomíná kuličky střelného prachu, má spíše silnější nálev, není však nijak extrémně svíravý. Existuje i jiná verze s přídomkem Temple of Heaven, tu jsem však zatím neměla tu čest ochutnat. Přesto však tento čaj patří k mým oblíbeným, možná právě díky své jednoduchosti a síle. Jeho nálev je oproti Pai Mu Tanu poněkud tmavší. Má lehce kouřovou vůni. Pochází z centrální Číny. Jako jeden z mála nefermentovaných čajů dává pouze 2 nálevy.
Lung Ching
Tento jemný zelený čaj s mírně chlebovou, občas i trávovou vůní, pochází z vesničky Dračí studna. Je jemný, lehký, ale s jinou vůní a chutí nežli Pai Mu Tan. Má krásné podlouhlé zelené lístky trochu podobné čaji Sencha. Je velmi oblíbený jak v Číně, tak mimo ni.
Shou Mei
Chutný, jemný, bílý čaj, pocházající, stejně jako Pai Mu Tan, z Fujianu. Lehký čaj s vanilkovou a oříškovou vůní a chutí odlišné od čaje Pai Mu Tan. Jeho název pochází z rezavé barvy lístků a tipsů. Vhodný pro celodenní konzumaci.
Chun Mei
Zelený čaj se silnější vůní i chutí. Poněkud svíravější chuť způsobená větším množstvím tříslovin. Pochází z čínské vesničky Hubei. Dává 3 nálevy jako většina čajů. Nepatří k mým nejoblíbenějším, ale není úplně špatný.
Pu-Erh
Tradiční čínský čaj. Občas se nechává zrát v čaje kategorie hei cha. Má zemitou silnou chuť. Kromě hei cha a sypané verze, se pu-erh prodává i jako čajové koláčky nebo slisovaná hnízdečka.
Kamila Řezníčková