The love hypothesis (neboli Hypotéza lásky) vyšla 9. února v českém překladu. Jde o romantiku. Upřímně mám občas pocit, že nečtu nic jiného. Každopádně kromě sladkého příběhu tu najdete i popis kalifornského vysokoškolského prostředí. Autorka Ali Hazelwood prohlásila, že se částečně jedná o její vlastní zkušenosti ze studií na vědecké fakultě ve Spojených státech, po nichž se zde usadila, přestože je původem z Itálie. Dnes působí na jedné z univerzit jako profesorka a zároveň jí vychází jedna romantická kniha za druhou.
Ve studentských letech prováděla výzkumy, ty se ale týkaly spíše neurologie a mozku, Olive, hlavní hrdinka Hypotézy lásky, se na rozdíl od ní věnuje rakovině slinivky břišní a více než po dosažení akademického titulu PhD. touží po úspěchu, jímž je zachránit co nejvíce životů.
Pro mě to byla první kniha, kterou jsem zvládla přečíst v angličtině. Rozhodně za to může jazyk, který nebyl vzhledem k povrchnosti hlavní zápletky až tak složitý. Jedná se totiž o fake dating, což samozřejmě v závěru vyvrcholí v reálnou zamilovanost, nic nového… Myslím však, že pouze opakující se slovíčka by mi nestačila k tomu, abych opravdu dospěla ke konci příběhu. Za to mohla vtipnost a dynamičnost děje. Nebudete se nudit, to je přesně ten důvod, proč knížku neodložíte.
Za sebe ji můžu na sto procent doporučit těm, co chtějí začít se čtením v angličtině, ale stejně jako tomu bylo u mě, nevědí, jak na to. Nevybírejte si nic, co už jste četli v češtině, jak často radí ostatní, ten příběh už znáte a nemáte správnou motivaci zjistit, co bude dál. Sáhněte po Hypotéze lásky, protože tam se kloubí jednoduchost s čtivostí a přesně to potřebujete.
“I wish you could see yourself the way I see you“
Karolína Lelková