Je tomu 79 let, co byla v koncentračním táboře Mauthausen zavražděna mladá odbojářka Marie Sedláčková. A právě jí je věnován osmý článek série V úctě, která má připomínat známé i méně známé hrdiny druhého českého odboje.
Dovolím si říct, že příběh Marie Sedláčkové je opravdu jedinečný. Když se zapojila do odboje, nebyla ještě ani plnoletá. I přes svůj mladý věk ale dokázala najít způsob, jak s nacisty bojovat. Jako zbraň si nevybrala pistoli, jed nebo granát, ale naprosto nepatrnou věc – bakterie smrtelných chorob.
Sen stát se lékařkou ji nacisté překazili
Marie Sedláčková se narodila 13. března 1923 v Horní Sloupnici. Rozhodla se studovat na litomyšlském gymnáziu, kde také objevila svou vášeň pro medicínu. I když jí na začátku války bylo pouhých 16 let, rozhodla se nacistům vzdorovat. Maturovala v roce 1942, ale kvůli uzavření vysokých škol věděla, že její sen být lékařkou se nevyplní. Ten stejný rok byl také během heydrichiády zastřelen její přítel Jiří Šperl za protinacistickou činnost. Den potom šla se svým otcem na obecní úřad kolem návěstí tabule, která oznamovala Šperlovu smrt. “Standgericht in Prag oznamoval, že Jiří Šperl byl odsouzen pro činnost nepřátelskou říši k trestu smrti a zastřelen. Manka se chvíli dívala na rudý plakát, jakoby nevěřila, viděl jsem, že zatínala pěsti a že se jí oči zalily slzami. Rychle odcházela od plakátu s říšskou orlicí a hakenkreuzem, šel jsem zkormouceně za ní. Nevěděl jsem, že pláče pro svého milého, netušil jsem, proč zaťala pěsti,” vzpomíná otec Josef Sedláček.
Gestapu se pomstila šířením nakažlivých chorob
V prosinci téhož roku nastoupila na místo ve veterinárním ústavu v Ivanovicích, kde tehdy šlechtili bakterie. Získala odtud kmeny nakažlivých chorob, pomocí kterých šířila nemoci mezi nacistické funkcionáře. Podařilo se jí tak například nakazit nacistu Milliho Muncha, který spravoval litomyšlský zámek. Čtrnáct dní po Mariině návštěvě nakažení podlehl.
Mimo to se do odboje zapojila i jako spojka. Spolupracovala s partyzánskými skupinami a měla spoustu kontaktů. Pomohla například Alfrédu Bartošovi, veliteli výsadku Silver A, navázat spojení s odbojovou organizací. „Měla jako spojka strašně velký záběr. Od severní Moravy přes jižní, Vysočinu až do Čech,“ popisuje badatel Jaromír Charamza.
Na podzim roku 1944 začala působit v demokratické odbojové organizaci Rada tří, která byla v letech 1944-45 nejrozsáhlejší odbojovou organizací na území protektorátu. Přidala se i k partyzánské skupině VELA, působící na Moravě.
Zatčena na fingované schůzce
Zhruba od února roku 1945 znalo gestapo Mariinu totožnost a začalo po ní pátrat. I když si změnila vzhled a jméno, nakonec ji gestapo dopadlo s pomocí konfidenta Jana Dvořáka. Ten ji 10. března večer vylákal na fingovanou schůzku. Jelikož tušila, že by mohl být zrádce, přišla na schůzku v doprovodu svých dvou spolupracovníků a vyzbrojená pistolí. Místo schůzky už od soumraku kontrolovalo gestapo a Dvořák na Marii jen pár chvil po jejím příchodu zaútočil. Marie se bránila a svou pistolí ho smrtelně postřelila, avšak přesile gestapa se neubránila a byla zatčena. Převezli ji do Brna na Kounicovy koleje, kde ji krutě vyslýchali a mučili. I přesto žádného ze svých spolupracovníků neprozradila. Sedmého dubna byla převezena transportem do tábora Mauthausen, kde byla 10. dubna, přesně měsíc po zatčení, zavražděna v plynové komoře.
Marie nebyla jediná studentka, které nacistické vedení překazilo studijní sny. Spousta studentů se po uzavření vysokých škol rozhodlo s nacisty bojovat a mnozí za to zaplatili životem, nebo do smrti zničeným zdravím. I když se Marie Sedláčková řadí mezi ty skoro zapomenuté hrdiny českého odboje, je důkazem toho, že každý člověk dokáže bojovat za správnou věc, když v ní pevně věří.
Anna Misarová
Zdroje:
Marie Sedláčková (odbojářka) – Wikipedie
Říkali jí Manka. Málo známá odbojářka s Němci bojovala i pomocí bakterií – iDNES.cz