►▌vol.3 – horemdolem24 pt.II

Opět vítám všechny zabloudilce i zavilé hudební tomb raidery. Je tady druhá část horemdolem24 a s ní to nejlepší ze zahraniční hudební scény. Odvážlivce, kteří se pročtou až na konec článku, čeká nepřekvapivé překvapení: skoro desetihodinový playlist s výběrem toho, co vás za minulý rok nemělo minout. Pokus o nějaké řazení dle vlastní priority by měl napomoci poslechnout aspoň to nejlepší z nejlepšího, když už ne celý playlist. Ale vřele doporučuji se podívat i dál než na kousky navrchu a trochu se v těch haldách pohrabat jako na dobrém hrabáku. Možná naleznete pokládek, který už nebudete chtít pustit z ruky (nebo doslechu) – kdo ví.

Struktura tipů je stejná jako minule – rozřazení do kategorií, v každé kategorii ti nejlepší i ti pod čarou, a i stejná naivita a jakýsi laický přístup k hodnocení hudby přes procítěné emoce. Přeji neklidné počtení 😊.

<<<Zahraničí>>>

<Alba a EPs>

1/ Charlie xcx: brat (and it’s completely different but also still not)

Rád bych zakotvil v méně známých zátokách, ale absolutním vítězem letos bez jakýchkoli pochyb Charlie. Co track, to banger; co slovo, to perla. Limetková v metru, limetková v mobilu bytosti naproti, limetkové zuby bytosti. Od června brat summer, na podzim crossovery s hvězdami (můj crush na Caroline Polachek dostal naloženo delikátní verzí Everything is romantic – lovin it!). Že by příští rok reedice Brat and it’s the same but in 2025 so it’s not?

2/ BABii: DareDeviil2000

Pulzující klubová elektronika se samply nasbíranými ze všech světových stran od Londýna. K tomu spolupráce s mistry v oboru, Iglooghostem i Warpstrem, dává předznamenat žhavý opus – čemuž tak opravdu je. K tomu potěší i neodfláklé texty zpívané bez autotuneu, čímž se liší od žánrové konkurence. Gulp Fiction: Historky z kalboví.

3/ Tinashe: Quantum Baby

Velká popová naděje, která by si zasloužila usednout na trůn vedle Sabriny Carpenter i Billie Eilish. Návykové album s příjemňoučkými melodiemi, pohlazení po duši. Pohodový poslech k jakékoli činnosti. Parádní mainstream, který neprorazil do mainstreamu. 

4/ Kim Gordon: The Collective

Živelná pouť, hodně špíny, ale velmi fresh. To nejlepší z dědictví Sonic Youth skloubené s trendující emancipací žen. Skutečná kvalita v balení za 40 minut a 28 sekund. Šlechetný dar od královny New Yorku. Trhavé periodické zvuky robotů z gigafactories. Prokládejte epizodami Slasti, pakliže vám na podzim unikly.

5/ The Cure: Songs Of A Lost World

Robert Smith vstal z mrtvých, vykopal i zbytek kapely a dali dohromady nejtemnější album široko daleko (po Pornography z 82“ samozřejmě 😊). Vyjící kytary a Smithův hlas, který za ta léta vůbec nezestárnul – možná je vampýrem? Nosferatu reference 😊. Jestli máte aspoň trochu gotiky v krvi, vysajte životodárné šťávy z tohoto masterpiecu legend, staňte se aspoň na chvíli nesmrtelným!

Čestné uznání:

Toro y Moi: Hole Erth – Vlastně mi připomíná Tinashino Quantum Baby, ale od umělce-muže. Trochu se do něj propisuje chillwavevové pozadí Tora y Moie, což odlišuje toto album od podobných desek na americké scéně. Dynamikou mi připomíná vyjížďku na kole mírně zvlněnou krajinou okolí Skalice, už se nemůžu dočkat, až tam zase někdy vyrazím. 

Chelsea Wolfe: She Reaches Out To She Reaches Out To She – Vydáno v únoru, takže té inkoustové černoty jsem si užil opravdu dost. Prastaré děsivé historky, a přitom ve svěžím vyvoněném hávu. V Brně chcou zničit bydliště desítek kavek a havranů stavbou zcela zbytečné lanovky. Co je na temném ptactvu tak zlého? Poeova báseň…

Nick Cave And The Bad Seeds: Wild God – Černobílé i bíločerné album. Australští mágové vyčarovali z lexikonu noci lahodný lektvar lásky, radosti a euforie. Vítězoslavnost v šerých koutech šatlav a sklepení, jako by je někdo vybílil vápnem a zbavil vlhkosti. Řeklo by se – pod svícnem bývá největší tma. Já na to: V Schrödingerově krabici bílá kočka.

Fointaines D.C.: Romance – Zvuk, na jaký jsem už dlouho nenarazil. Víc než co jiného se propadám, že to je nějaký britpopový kousek z 95“. No, vlastně ani ne. Zůstává pro mě záhadou, co mi to skutečně připomíná a proč je to tak přitažlivé.

Kali Uchis: ORQUÍDEAS – Velmi osvěžující latinskoamerické album s podmanivým třpytivým zvukem a sladkými vokály Kali Uchis. Doporučuji.

Iglooghost: Tidal Memory Exo – Zpěněná elektronika, spoustu nápadů a vykroužených kliček, samplová krasojízda. Tenhle člověk ví, co dělá. Dvojitý axel a čtverný toeloop.

claire rousay: sentiment, The Bloody Lady – Uhranující instrumentální cesty, jen tu a tam pocestní mluvící neznámými jazyky. Prašan, běloba, odrazy do očí. Ledové vločky a pomyšlení na teplá kamínka v chatě.

Twenty One Pilots: Clancy – Vítejte v opeře, kde pompézní beaty prořezávají zpívané slicy. Sedněte si do první řady a nechte se unášet skvělým představením!

<Singly>

1/ Caroline Polachek: Starburned and Unkissed

Newyorská hvězda, jež projela každý kilometr tamějšího metra, mě oslnila katebushovsky romantickým songem, snad součást soundtracku k nějakému seriálu. Každopádně tohoto úkolu se Caroline Polachek zhostila mistrovsky – neb jinak ani neumí – a stvořila okouzlující píseň se sladky-osmdesátkovým vibem. Let na kometě kolem trpaslíků i supernov.

2/ nabeel: lazim alshams

K irácké kapele nabeel jsem se dostal obrovskou náhodou přes jednoho spolužáka, je to náš pokládek, ale snad se o něj můžu podělit i s ostatním čtenářstvem. Stejně to asi většinu nebude zajímat, neb pokud nejste zapálení fans shoegazu (utlumený zpěv, neodolatelný šum z kytar, žádný spěch; např. kapely Lush, Slowdive, my bloody valentine nebo české The Ecstasy Of Saint Theresa), moc se nad tím pravděpodobně nedojmete. Vypnutá hlava, jenom proudící harmonický meditativní tok zvuků a melodií. 

3/ Clarissa Connelly: Wee Rosebud

Skotsko-dánská hudebnice Clarissa Connelly mě ohromila atypickým zpěvem připomínajícím v něčem uhrančivé verše skotských písní a v něčem jiném zase epické vyprávění jako ze severských mytologií. Starodávné až antické motivy reinkarnace a podob života. Po poslechu tohoto kousku doporučuju najet i na celé album World Of Work plné podobných bajek bardy Clarissy.

4/ FKA Twigs: Eusexua

Dostal jsem žhavý tip na tento záznam ze živého vystoupení britsko-jamajské hudebnice FKA Twigs. Je to opravdu nevídaná kolekce emocí z perfekcionisticky vypiplané choreografie a hypnotické hudby s nezadržitelnými vokály… Singl Eusexua je jedním z nich, už žádná Nirvána-Cobain, ale něco nového, nepoznaného. Kompletní album vyjde v lednu 2025. To bude teprve mazec!

5/ SOPHIE feat Bibi Bourelly: Exhilarate

Jsou to už skoro čtyři roky od tragické smrti umělkyně SOPHIE v Athénách. Tato obrovská nezhojená rána světové scény elektronické hudby byla letos obvázána velmi útěšným obinadlem v podobě vydání posmrtného alba z rozpracovaných tracků a prací. Nejenže je to uctivá připomínka tohoto extrémně nadaného člověka, ona je i plná skvělých nahrávek plných naděje a chuti do života, což dnes, kdy mizí světlo na konci tunelu, je něco, co jsem elementárně potřeboval. Singl Exhilarate je přímo napěchovaný energií, sršící jiskry. Dobijte si své baterky, budeme to všichni potřebovat!

<Objev roku>

Rebe

Přes doporučeníhodný podcast Soundsystém jsem se dostal k pozoruhodnému albu španělské hudebnice Rebe zvanému es que acaso no me oyes??. Sic za španělštiny umím jen dvě tři slova, zato už na první poslech jsem si toto album zamiloval nápaditým zvukem mísícím tradiční písně a melodie se (zjevně) novými aktualizovanými texty. Nikdy jsem nic podobného neslyšel. Už abych si na duu přidal kurz španělštiny, abych chytal slovo od slova. Můj největší objev roku!

<<<Apollo vocavit>>>

Vojtěch Havel

Vzpomínka na hudební osobnost, která už bohužel odešla do služeb Apollona, aniž by to kdokoli z nás čekal. Legenda české experimentální hudby, značka Irena a Vojtěch Havlovi, koncerty v místech lidmi zavržených, cesty po Indii, piano a violoncello. Smutek a žal, Apollon si vybral jednoho z nejlepších. Album Four Hands k uctění památky.

<<<Playlist na Spotify>>>

Pokavaď jste dočetli až sem, mockrát děkuji za vaši vytrvalost i odhodlanost věnovat tomuto mému roztodivnému počinu čas a doufám, že aspoň některé tipy vás zaujaly anebo obohatily řady hudebnictva, jež sledujete. Pokud byste se sami chtěli podělit o nějaké žhavé objevy či dokonce své vlastní playlisty, neostýchejte se napsat komentář níže. Vřele doufám, že toto není poslední článek ze série NextTrack a že zase někdy (třeba za rok 😊) přibude na školní blog další várka potěšušstva.

Do té doby se loučí 

Tobiáš „Dreimal ist keinmal“ Mazura

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *