“Ona je živoucí oheň, jaký jsem ještě nikdy nespatřil,“ napsal Franz Kafka o Mileně Jesenské.
Kolem osoby Mileny Jesenské se objevuje mnoho fám a nepřesností, ale co zůstává prokázané a pravdivé, ve své podstatě nepopiratelné, je vztah navázaný s českým spisovatelem – Franzem Kafkou. Milena Jesenská, jak je známo, byla dcerou uznávaného profesora stomatologie a chirurgie Karlovy univerzity Jana Jesenského. Vystudovala soukromou dívčí střední školu Minerva, kam v té době docházela většina mladých dívek z lepších rodin a vydala se studovat, ve stopách svého otce, medicínu na vysokou školu.
Studií však pár semestrů po začátku zanechala a dala přednost vztahu s Ernstem Pollakem. S tímto o deset let starším vídeňským literárním kritikem se odstěhovala do Rakouska, kde prožili necelé čtyři roky. Manželství skončilo nejen z důvodu korespondence mezi Jesenskou a Kafkou, ale také vztahem Pollaka s Miou Weissovou, ženou známého bankovního úředníka Ernsta Weisse. Krize jejího manželství však přinesla ovoce v poli kariéry. Jelikož kromě nevěry se objevily i problémy finančního rázu, musela Jesenská začít doučovat český jazyk a vidíme zde její první novinářské práce.
S Kafkou se setkala poprvé, i když jen letmo, v pražské kavárně Arco, kde se její manžel setkával se členy kruhu Franze Werfela, rakouského romanopisce a dramatika. Kromě korespondence, která byla mnohokrát později vydaná, se s Kafkou i dvakrát osobně setkali. Poprvé to bylo ve Vídni, kde si vzájemně slíbili nesplnitelné. Milena rozvod s Pollakem a Kafka závazek vztahu, který bohužel nedodržel. Druhé setkání proběhlo jen krátce v pohraničním městě Gmund, kde jejich vztah utrpěl poněkud niterný otřes a oba dva se na delší dobu stáhli.
Od známostí svého manžela se také dozvěděla o Kafkových literárních úspěších a jako začínající překladatelka přeložila jeho dílo Topič (1913) do češtiny.
Své další překlady nechávala otiskovat v novinách a vypracovala se až na redaktorku týdeníku Pestrý týden. Mimo jiné přispívala, ať už svými překlady, články či fejetony, i do Lidových novin nebo Národních listů. Po Kafkově smrti se provdala za českého architekta Jaromíra Krejcara, se kterým měla dceru Janu. Její život skončil velice smutně, když zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück, po zatčení za protinacistický odboj a pomoc židovským rodinám na útěku. Těsně před svou smrtí se na ošetřovně seznámila s Margarete Buber – Neumannovou, se kterou zde pracovala a která o Jesenské napsala později knihu Kafkova přítelkyně Milena (1977).
Nikola Matějů
Zdroje:
https://www.bubinekrevolveru.cz/zena-nebo-psani-iii
https://www.academia.edu/22239203/Franz_Kafka_Letters_to_Milena