Spill the turpentine – Dívka s perlou

Úvod 

Mona Lisa severu nebo Dívka v turbanu. I takto se označuje obraz častokrát považovaný za druhé nejslavnější dílo světa. Co je na něm ale tak zajímavého? Je to snad to, že máme pocit, jako by nám ona dívka s perlou hleděla až do duše nebo to, že je její osobnost zahalena tajemstvím? 

POV: Žiješ v nizozemském zlatém věku

Jak už prozradil nadpis, tento skvost se zrodil v období označovaném jako “Dutch golden age”, tedy někde v letech 1588-1672. 

Johannes Vermeer měl už od malička našlápnuto k umění. Jeho otec byl obchodník s obrazy a také se přátelil s mnoha vlivnými umělci té doby. Proto nás tedy nepřekvapí, že Jožka to opravdu uměl se štětci. Ne nadarmo se ale říká, že za každým úspěšným mužem stojí žena, protože i Johannes měl svou milující a mladičkou „sugarmamku Caterine”, která svého muže podporovala nejen finančně, ale i psychicky. I přes to, že za rok namaloval jen dva obrazy, netrvalo dlouho, než se Johannes stal známým a úspěšným malířem.

Mezitím co Vermeer pracoval na svých obrazech, byl tatínkem ne osmi, ne devíti, ale deseti dětí, to ale ještě není všechno Horste! Podle některých zdrojů měl dokonce patnáct dětí, ale některé z nich se bohužel nedožily vysokého věku.

I přes to, že se mu celý život dařilo, podle slov jeho manželky zemřel v důsledku silné deprese. Proč? Zřejmě proto, že v roce 1672 vypukla válka mezi Francií a Nizozemím, která způsobila nezájem o umění a celkovou těžkou situaci.

Neznámá se sklíčkem na uchu

První pikantností je, že o obraze se toho ví opravdu málo. Největší záhadou je, kdo je vlastně ona tajemná dívka na obraze. Podle spekulací se zřejmě jedná o jeho nejstarší dceru, někteří se ale domnívají, že jde o Vermerovu tajnou milenku. Podle této teorie byl dokonce natočen film se Scarlett Johansson v hlavní roli.

Sklíčko na uchu? Je to tak. Podle výzkumů je skoro nemožné, aby se jednalo o perlu, už jen kvůli nadměrné velikosti nebo netradičnímu lesku, který odpovídá spíš naleštěnému sklu.

Btw všimli jste si toho, že tajemná kráska nemá žádné obočí?

Pozadí obrazu nebylo vždy černé, ale jeho původní barva byla „lesklá zelená”.

Poslední zajímavostí je, že všechna Vermeerova díla jsou zasazena do skromně vybaveného ateliéru, kde ve většině případů stojí model vedle okna, které ho vždy zleva osvětluje (např. Mlékařka, Astronom nebo Dívka čtoucí dopis u otevřeného okna).

Tímto se s Vámi opět loučím a budu se na Vás těšit u dalšího slavného díla s ještě slavnějším autorem. Takže sbohem a šáteček!

Karolína Maněnová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *