Ženy “ctnostné”
Svobodné dívky se mohly začít vdávat mezi dvanáctým a patnáctým rokem, ale nebylo pravidlem, že by se v tomto období dívka vdávala. Vzhledem k tomu, že sňatky byly domluvené, dívka občas měla manžela ještě před dosažením věkové hranice, takže se z ní stala ctnostná snoubenka, než bude dost stará, aby se z ní mohla stát manželka. Tato věková hranice plyne hlavně z fyzické vyspělosti, na kterou navazuje možnost plodit děti. Lékaři se tehdy neshodovali, jestli je dobré, aby dívka měla první sex před nebo až po menstruaci a v tomto ohledu nepanoval žádný tradiční názor. Dívky před manželstvím musely být panny, takže se vdávaly dříve, aby bylo jejich panenství jistější. V devátém roce našeho letopočtu začal platit zákon, který ženám po padesátém roce a mužům po šedesátém roce zakazoval uzavřít nové manželství, protože by v něm nemohlo vzniknout dítě a jednalo by se jen o sexuální radosti.
Dívka manžela před svatbou často nikdy neviděla. V některých pramenech můžeme najít tradici, kdy dívka mimo jiné vypije také nápoj obsahující bylinky, mléko a mák, který dle mého názoru mohl mít za úkol novomanželku uklidnit před manželskou nocí, která pravděpodobně nebyla nejkrásnějším zážitkem jejího života. Žena také v jiném rituálu před prvním sexem “nasedá” na vyobrazení boha jménem Mutunus Tutunus mající erekci. Tento rituál se dělal pravděpodobně i kvůli krvi, která byla při prvním sexu považována za nečistou a takto se jí muž nedotýkal.
Ctnostná žena, tedy manželka, se nazývá matrona. Matrona nesmí mít sex s nikým kromě manžela. Žena získává svůj sociální status tím, že se vdá a ne tím, že porodí, čímž se antický Řím liší od středověkého. Při sexu v manželství jde jen o početí a žena zachovává neaktivní roli, takže nejčastější polohou je dnešní misionář. Platilo, že pokud žena měla být pasivní v životě (poslouchat otce, manžela), tak by měla být pasivní i v posteli.
Pokud se žena rozvede nebo ovdoví, může si vybrat, i když jí to přinese mnoho problémů, tak zůstat svobodná, nebo se znovu vdát. Pro muže taková žena byla buď méně atraktivní, protože už nebyla panna, nebo ocenili, že je prokázána její plodnost.
Matrona by měla co nejvíce času trávit doma a co nejméně chodit ven. Když už musí jít ven z domu, tak jen zahalená a s doprovodem. Typickou činností matron je tkaní vlny, které neslo i jistou erotickou roli – na jednom závaží u vřetena se našlo vyryté: „Naplň mě a roztoč mě“. Mnoho erotických textů v souvislostí s matronami nenajdeme, jedině zmínky o touze mužů po matronách jako po něčem, co nemohou mít a co je pro ně nebezpečné, nemravné a vzrušující.
Matrona se od nevěstky pozná na první pohled svým zjevem, má vlasy spletené do copu, tógu, většinou bílou až na zem, a pokud šla ven, vlasy a obličej měla zakryté šátkem značící manželství.
Eliška Neumannová
