Lidská mysl je, jak už nadpis napovídá, snadno ovlivnitelná. Nenechte se zmást a buďte ostražití, jestli to, co děláte, je čistě vaše rozhodnutí a ne vliv někoho jiného. Tentokrát vám představím dva experimenty, které se v mnoha věcech velmi liší, ale je tu jedna myšlenka, která je vzájemně propojuje, a tou je vliv okolí na naše chování a myšlení…
Aschův experiment konformity, 1951
Tento experiment Solomona Asche dokázal, jak naše chování ovlivňuje dominantní názor většiny nebo skupiny lidí, ve které se pohybujeme.
Do místnosti bylo pozváno 5 lidí, přičemž 4 z nich byli herci a pouze jeden, ten pátý, byl nic netušící účastník. Experiment byl nazván jako test zraku, ale jeho záminkou bylo testovat konformitu, neboli to, jak moc jsme schopni potlačit vlastní názor a přizpůsobit se tlaku okolí.
Asch účastníkům zobrazoval několik tabulí a ptal se jich, která čára z těch napravo (A, B nebo C) je shodná s čárou nalevo.
Herci záměrně odpovídali chybně, i když bylo očividné, která odpověď je správná. Skutečně testovaný účastník byl zmaten stejnými odpověďmi herců a několikrát se k jejich názoru připojil.
Experiment byl několikrát zopakován a pokaždé se potvrdilo kolem 75 % účastníků, kteří odpověděli alespoň jednou špatně, z toho 32 % se vždy přizpůsobili většině.
Jsme sociální tvorové a podvědomě chceme být součástí skupiny, nejlépe ve které se budeme cítit dobře. Nicméně někdy se můžeme ocitnout i ve skupině, která má jiný názor než my a poté už záleží jen na nás, zda se přizpůsobíme nebo odlišíme. Každý máme jiné názory a cíle a umět se odlišit není jednoduché a vyžaduje to odhodlání. Nebojte se být sami sebou a vyjádřit svůj názor, jednou vám to může pomoci vytvořit novou cestu příležitostí, poznání a šancí, protože:
„Díky odlišnosti můžeme získat pozornost a díky pozornosti se můžeme ocitnout v jiné společnosti, ve které nám bude příjemněji.„
Zde je odkaz na originální záznam Aschova experimentu: https://www.youtube.com/watch?v=g8AFLI1jHkM
Milgramův experiment, 1961
Stanley Milgram, autor tohoto experimentu, přišel na začátku 60. let s pokusem, který měl ohlas větší nežli Stanfordský vězeňský experiment, o kterém jsem psala v předchozím článku. Zaprvé je to z důvodu, že pokus byl několikrát replikován a vždy se stejnými výsledky, a to i za okolnosti, že účastníci byli s celým scénářem seznámeni, bez žádných tajností.
Cílem experimentu bylo zjistit, jak moc podléháme síle autorit, pokud po nás chtějí něco nemorálního a nelidského.
K realizaci tohoto pokusu Milgrama vedlo tvrzení Adolfa Eichmanna (nacistický válečný zločinec, který byl organizátorem holocaustů a organizoval deportaci Židů do ghett a vyhlazovacích táborů) a dalších válečných zločinců, kteří vypovídali o tom, že by se nikdy hromadného vraždění a jiných brutalit nedopustili, nebýt příkazu svých vůdců.
A teď jak pokus probíhal: celkem se zúčastnilo 40 lidí, vždy ale byly „na scéně“ jen 2 účastníci, kteří byli náhodně (losem) rozděleni do dvou rolí – jeden jako učitel, druhý jako žák.
Učitel seděl v místnosti s přístrojem, který posílal elektrošoky od 15 do 450 V. Učitelovi bylo řečeno, že za každou chybně zodpovězenou otázku ze strany žáka pošle elektrický šok. S každou nesprávně vyřčenou odpovědí se hodnota na přístroji zvětšovala. Začalo to malými neškodnými elektrošoky. Kam to až došlo je neuvěřitelné. Klíčový byl vědec v laboratorním plášti stojící po boku učitele, který ho podporoval několika větami, když se učitel zdráhal. Ty zněly takto:
Prosím pokračujte.
Experiment vyžaduje, abyste pokračoval.
Je absolutně nezbytné, abyste pokračoval.
Nemáte jinou možnost než pokračovat.
Žák při stoupajících hodnotách elektrických šoků čím dál víc trpěl a naříkal. Křičel, ať už učitel elektrošoky neposílá, ale marně. I když učitel váhal, zda už nemá skončit, elektrošoky stejně dál posílal, protože nad ním vědec „držel bič“. Při dosažení 450 V, které značily smrt, žák utichl…
Co učitele vedlo k tak krutému zacházení vůči žákovi? Ano, měl vedle sebe člověka, který ho nutil, aby pokračoval, ale vždyť to je proti lidskosti. Přeci si mohl stát za svým a odmítnout pokračovat.
„Tak Milgram prokázal, že nelidské a kruté zacházení s druhou osobou nemusí být podmíněno sadismem, ale pouhou poslušností.„
Ale nebojte, žák byl naštěstí jen herec, který dovedně napodoboval nářek a později (při dosažení 450 V) i smrt. Aparatura nebyla pod proudem a nikomu zdravotní potíže nehrozily. Tato skutečnost byla účastníkům záměrně zatajena, stejně jako jsem ji zatajila já vám, a to je ta druhá část, proč měl experiment tak velký ohlas a proč se dostavila vlna kritiky a znepokojení – účastníci byli podvedeni, protože nebyli seznámeni se všemi pravidly. Také byli vystaveni obrovskému stresu a psychické labilitě. I přesto to většina považovala za zajímavou zkušenost.
Nicméně výsledky experimentu byly šokující. Všech 40 účastníků dosáhlo hranice 300 V, z čehož vyplývá, že nikdo nevyslovil přání ukončit experiment dříve než při 300 V. Až 65 % z nich dosáhlo i 450 V. Při stejném pokusu v Německu se prokázalo dokonce 85 % poslušných.
Z tohoto experimentu vyplývá, že druzí lidé mohou mít velký vliv na naše chování. Na druhou stranu při prodávání či propagování produktu se vám autoritativní člověk může velmi hodit. S ním budete mít napůl vyhráno…
Zoe Mudrochová