Severská mytologie

Severská neboli skandinávská mytologie je souhrnem předkřesťanských legend a náboženských přesvědčení skandinávského lidu a severogermánských kmenů. Dodnes zůstává inspirací pro literaturu, komiksy a filmy. 

Vzhledem k tomu, že severské mýty a texty byly za křesťanské nadvlády potlačovány a pronásledovány, do dnešních dnů se jich dochovalo poměrně málo. Některé z těchto příběhů však zaznamenali křesťanští učenci, mezi něž patří Islanďan Snorri Sturluson a jeho próza Edda. Byl předním básníkem, náčelníkem a diplomatem na Islandu ve 12. století., zapsal rozsáhlé ságy do převyprávění prózy, díky níž byly různé příběhy severské mytologie systematicky uspořádané. 

Dále se mytologické odkazy a legendy vyskytují v tradiční severské poezii, z nichž některé přežívají v runových nápisech a v knihách, přestože mnoho z nich bylo po christianizaci zničeno.

Říše a božstva

Skandinávci věřili, že vesmír je rozdělen do devíti vzájemně propojených říší, z nichž některé přitahovaly podstatně větší mytologickou pozornost. Prvořadý význam mělo trojí dělení vesmíru na říši bohů – Asgard a Vanaheim, říši smrtelníků – Midgard, a říši mrazivého podsvětí – Niflheim. Tyto tři říše byly podporovány obrovským stromem – Yggdrasil, s říší bohů usazenou mezi horními větvemi, říší smrtelníků přibližně v polovině výšky stromu a podsvětím mezi jeho kořeny. Do Asgardu se dalo dostat přes magický duhový most Bifrost, který hlídal němý bůh bdělosti Heimdall, který viděl a slyšel na tisíc mil. Mezi další méně důležité říše patří svět spalujícího žáru Muspell, svět elfů – Alfheim, domov temných elfů – Svartálfheim, svět trpaslíků – Nidavellir a svět obrů – Jotunheim.

Kosmologie předpokládá tři samostatné klany božstev – Aesir, Vanir a Jotun. Rozdíl mezi Aesirem a Vanirem je relativní, protože se říká, že uzavřeli mír, vyměnili si rukojmí, vzali se a vládli spolu. Ve skutečnosti je největší rozdíl mezi těmito dvěma skupinami v jejich příslušných oblastech vlivu. 

Aesirové představují válku a dobývání a Vanirové představují průzkum, plodnost a bohatství. Mezi nejvýznamnější z těchto božstev patří Odin, Frigg, Thor, Freya, Heimdall, Tyr, Balder a Loki.

Mír mezi Aesir a Vanir představuje hluboký kontrast k jejich bouřlivým vztahům s Jotuny Tato skupina, jejíž jméno se často překládá jako „obři“, jsou obecně zobrazováni jako odporné, monstrózní bytosti, srovnatelné s titány a giganty z řecké mytologie. Navzdory těmto negativním asociacím byli bohové stále vnímáni jako relativně blízcí příbuzní s Jotuny, protože jak Aesir, tak Vanir pokračovali v manželství s obry. Někteří z nich jsou jmenovitě zmíněni v Eddě a zdá se, že jsou reprezentacemi přírodních sil. Kromě toho existuje mnoho dalších nadpřirozených bytostí včetně gigantického vlka  Fenrira a mořského hada Jörmungandra. Tato dvě stvoření jsou popsána jako potomci Lokiho.

Spolu s mnoha dalšími polyteistickými náboženstvími tato mytologie postrádá převládající dualismus dobra a zla monoteistických blízkovýchodních tradic. Dualismus, který existuje, tedy není protikladem dobra proti zlu, ale řádu versus chaosu.

Völuspá – vznik a konec světa

Původ a konečný osud světa jsou popsány ve Völuspá,jedné z nejvýraznějších básní v Eddě. Tyto verše obsahují jednu ze zpráv o stvoření v celé náboženské historii a reprezentaci konečného zničení světa, která je jedinečná svou kombinací témat apokalypsy a znovuzrození.

Na počátku světa existovala jen zející propast Ginnungagap mezi severní říší chladu a mlhy –  Niflheim a na jižní říší ohně – Muspellheim. V Niflheimu se nacházela všepohlcující studna –  Hwergelmir, ze které vytékalo dvanáct řek, jejichž voda stále zamrzala. Na tuto masu ledu začalo působit teplo z Múspellheimu a z kapek vzniklých z roztávajícího ledu povstal mrazivý obr – Ymir. Současně s ním vznikla mlékem bohatá kráva – Audhumla, jejímž mlékem se živil. Z obra pak vznikl praotec Aesir – Búri.

Ve Völuspá Odin, hlavní bůh severského panteonu, vykouzlil ducha mrtvé prorokyně – Völva, a přikázal jí, aby odhalila minulost a budoucnost. Ona se zdráhá a ptá se: „Co ode mě žádáš? Proč mě pokoušíš?“, ale protože je již mrtvá, nedává najevo žádný strach z Odina. Navzdory svému evidentnímu zoufalství trvá Odin na svém s odůvodněním, že pokud má plnit svou funkci krále bohů, musí mít veškeré znalosti. Báseň končí, když Völva dokončí odhalování tajemství stvoření a zániku, v tu chvíli se vrátí do podsvětí a nechá Odina přemýšlet o traumatické budoucnosti, které bude čelit.

Za konec světa je považován Ragnarök – poslední bitva mezi bohy a jotuny, následovaná znovuzrozením světa. Než však Ragnarok začne, bude svět trpět strašnou zimou trvající tři roky. Během tohoto období se slunce setmí, zlé síly se uvolní a mezi lidmi budou zuřit války. Podvodník Loki shromáždí mrazivé obry a odpluje do Asgardu, domova bohů. Vlk Fenrir, had Jormungand a Hel, bohyně mrtvých, se osvobodí a připojí se k Lokimu a dalším zlým postavám v boji proti bohům.

Ráno Ragnaroku bůh Heimdall zatroubí na svůj mocný roh a povolá bohy do bitvy. Během strašlivého boje, který následuje, budou všichni velcí bohové – včetně Odina a Thora – zavražděni. Loki a monstra, obři a další zlé bytosti také zahynou. Země bude zapálena, slunce a měsíc budou zničeny, nebe padne a svět se nakonec potopí pod moře a zmizí. Ragnarok však nebude konec všeho. Světový strom Yggdrasil přežije a mezi jeho větvemi budou chráněni dva lidé – Lif a Lifthrasir – a některá zvířata. Z oceánů povstane nová země a objeví se svěží zelená země. Lif a Lifthrasir znovu zalidní svět.

Odkaz do současnosti

Bohové severské a germánské mytologie zanechali četné stopy v prvcích každodenního života ve většině západních zemí. Příklad toho lze nalézt v některých názvech dnů v týdnu, které byly dříve odvozeny z latiny podle planet, ale nakonec byly některé názvy nahrazeny jmény božských germánských ekvivalentů.

Jak jsem již zmínila na začátku, inspiraci si z těchto příběhů vzal i filmový průmysl. Mezi nejznámější snímky patří jistě filmy od Marvelu, kde se objevuje mnoho postav i bájných míst a jako další například seriál Ragnarok od společnosti Netflix, který vysvětluje vnitřní vztahy postav samotné mytologie a věnuje se zároveň klimatickým problémům současnosti.

Nikola Matějů

Zdroje:

https://www.newworldencyclopedia.org/entry/Norse_Mythology

https://westportlibrary.libguides.com/ragnarok

https://www.worldhistory.org/Norse_Mythology/

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *